štít
[šťiːt]
(2. j. -tu, 6. j. -tě, -tu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
1.
deska tvořící součást výzbroje, držená v ruce a sloužící k ochraně těla:
policejní / vojenský / bojový štít
středověký rytíř s kovovým štítem a brněním
Policisté byli vyzbrojeni štíty z plexiskla.
přen. štít víry
2.
předmět tvarem a účelem připomínající štít 1 • ochrana před nežádoucími vlivy z vnějšího prostředí vůbec:
obličejový štít
tepelný štít raketoplánu
Lékař má mít po celou dobu výkonu ochranný štít, nebo alespoň brýle a roušku.
Ozon tvoří ochranný štít Země před ultrafialovým zářením.
□ protiraketový štít
obranný systém zneškodňující dělostřelecké, balistické aj. rakety, využívající k tomu radary, lasery, protiraketové střely ap.
syn. protiraketový deštník
3.
zdobená deska umístěná obvykle nad vchodem do obchodu, restaurace aj. podniku poskytujícího služby zákazníkům, sloužící k reklamním účelům syn. tabule:
vývěsní štít
hospoda se zeleným firemním štítem
Nad vchodem krejčovství visí dřevěný štít se jménem majitele.
4. architektura
vrchní část průčelí domu, zprav. trojúhelníkového tvaru, uzavírající prostor krytý střechou:
zděný štít kostela
dřevěný štít chalupy lomenice
budova se zdobeným trojúhelníkovým štítem
Náměstí je lemováno měšťanskými domy s renesančními a barokními štíty.
Vítr strhl štít střechy.
5. heraldika
základní povinná část erbu s vyobrazením symbolů šlechtického rodu, územní jednotky (města, státu):
štít šlechtického rodu
Ve znaku města Opočno se dodnes udrželo zlaté slunce v modrém štítu.
Malý státní znak tvoří červený štít.
Kulatá pečeť nesla vyobrazení heraldického štítu s figurami kola a krojidla.
6. geografie
vrcholová část hory tvořená strmými skalními stěnami syn. vrchol:
vysoký skalní štít
horské štíty
Jezero je vklíněné mezi štíty velehor.
Alpské štíty byly pokryté sněhem.
□ přístrojový štít motorismus
panel s různými ukazateli (např. tachometrem, otáčkoměrem) umístěný na palubní desce motorového vozidla
syn. přístrojový panel
□ razicí štít stavebnictví
stroj sloužící k ražení tunelů kruhového průřezu v různých druzích zeminy
◊ vrátit se (odněkud) se štítem
vrátit se, přijet (odněkud) s úspěchem, jako vítěz
◊ živý štít
osoba sloužící někomu nebo k něčemu (z donucení nebo dobrovolně) jako ochranná bariéra před útokem
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[šťiːt]
(2. j. -tu, 6. j. -tě, -tu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
1.
deska tvořící součást výzbroje, držená v ruce a sloužící k ochraně těla:
policejní / vojenský / bojový štít
středověký rytíř s kovovým štítem a brněním
Policisté byli vyzbrojeni štíty z plexiskla.
přen. štít víry
2.
předmět tvarem a účelem připomínající štít 1 • ochrana před nežádoucími vlivy z vnějšího prostředí vůbec:
obličejový štít
tepelný štít raketoplánu
Lékař má mít po celou dobu výkonu ochranný štít, nebo alespoň brýle a roušku.
Ozon tvoří ochranný štít Země před ultrafialovým zářením.
□ protiraketový štít
obranný systém zneškodňující dělostřelecké, balistické aj. rakety, využívající k tomu radary, lasery, protiraketové střely ap.
syn. protiraketový deštník
3.
zdobená deska umístěná obvykle nad vchodem do obchodu, restaurace aj. podniku poskytujícího služby zákazníkům, sloužící k reklamním účelům syn. tabule:
vývěsní štít
hospoda se zeleným firemním štítem
Nad vchodem krejčovství visí dřevěný štít se jménem majitele.
4. architektura
vrchní část průčelí domu, zprav. trojúhelníkového tvaru, uzavírající prostor krytý střechou:
zděný štít kostela
dřevěný štít chalupy lomenice
budova se zdobeným trojúhelníkovým štítem
Náměstí je lemováno měšťanskými domy s renesančními a barokními štíty.
Vítr strhl štít střechy.
5. heraldika
základní povinná část erbu s vyobrazením symbolů šlechtického rodu, územní jednotky (města, státu):
štít šlechtického rodu
Ve znaku města Opočno se dodnes udrželo zlaté slunce v modrém štítu.
Malý státní znak tvoří červený štít.
Kulatá pečeť nesla vyobrazení heraldického štítu s figurami kola a krojidla.
6. geografie
vrcholová část hory tvořená strmými skalními stěnami syn. vrchol:
vysoký skalní štít
horské štíty
Jezero je vklíněné mezi štíty velehor.
Alpské štíty byly pokryté sněhem.
□ přístrojový štít motorismus
panel s různými ukazateli (např. tachometrem, otáčkoměrem) umístěný na palubní desce motorového vozidla
syn. přístrojový panel
□ razicí štít stavebnictví
stroj sloužící k ražení tunelů kruhového průřezu v různých druzích zeminy
◊ vrátit se (odněkud) se štítem
vrátit se, přijet (odněkud) s úspěchem, jako vítěz
◊ živý štít
osoba sloužící někomu nebo k něčemu (z donucení nebo dobrovolně) jako ochranná bariéra před útokem
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)